26/11 13:50
Ahoj,teď, když tohle píšu, sedím v jedné z mnoha pražských poboček Costa coffee a čekám na kamarádku...A tak nějak mi dochází, že i když se snažíme mít všechno sebevíc naplánované, realita si nakonec najde svou vlastní cestu.
Ještě včera jsem si byla jistá, že v tuhle chvíli budu se svou kamarádkou A., ale ta se teď ve skutečnosti nachází v nemocničním pokoji.Ještě před půl hodinkou jsem si myslela, že v tuto chvíli budu sedět ve své "vysněné" Kavárně co hledá jméno...
Ale teď sedím tady. Jde vlastně o banalitu, ale jsem ráda, že si ta realita/osud/... vždy najde způsob, jak nás překvapit, jak nás ujistit o tom, že se vše nebude odehrávat podle nás. Jak zatraceně nudný by vlastně život byl, kdyby se vše dělo přesně podle našich snů a plánů?! I přesto ale doufám, že aspoň jeden bod z dnešního dne zůstane stabilní- koncert Toma Odella. Upřímně se teď cítím zcela spokojeně sama v kavárně, ve velkém svetru s perníkovym lattečkem...Pořád mi nedochází, že ten kluk, který mi ve vlaku zpíval ve sluchátkách bude za několik hodin stát přímo přede mnou.
27/11 19:15
Když píšu tyhle řádky, tak už jedu vlakem domů. Po celém víkendu pociťuju neskutečnou vděčnost za lidi, které kolem sebe mám, za možnosti, které se mi naskýtají. Z koncertu jsem pořád přeplněná dojmy a myslím, že energii z toho budu čerpat ještě nějaký ten pátek - takové by koncerty měly být. |
| zdroj: musicserver |
 |
| zdroj:musicserver |
Ale abych nebásnila jenom o Tomovi - nesmím zapomenout na skvělou kanadskou skupinu Jane's party, o které jsem sice nikdy dřív neslyšela, ale mile mě překvapila. Jejich styl mi připadal jako 70% Arctic Monkeys, 20% Beatles + něco jedinečného jako bonus. Předskokani zpravidla bývají to, co se musí nějak přetrpět, ale tihle kluci byli výjimkou. Po skončení koncertu jsme se navíc se všema vyfotily a s dvěma z nich si popovídaly o jejich tour nebo o tom, kam by se v Praze měli podívat a byla to moc fajn.
Pro mě to byl úžasný zážitek ( ocitnout se metr od Toma Odella? V tu chvíli milujete svůj život ještě více než jindy! :D), takže žádná objektivní kritika pěveckého výkonu nebo organizace se ode mě ani nedá očekávat... Z koncertu jsem jela k tetě (a překonala svůj strach z jízdy taxíkem :D) a u ní přespala.
Druhý den jsme s kamarádkou objely pár nákupáků s úmyslem sehnat dárky pod stromeček, nicméně většinou času jsme strávily kecáním s KFC v
Ještě teď ve vlaku mi ve sluchítkách zní Tom Odell a já pociťuju kapku nostalgie. S čistým svědomím můžu říct, že jsem si to všechno užila jak nejvíc jsem mohla a jsem neuvěřitelně vděčná za takové dny. Dny, které mě donutí přestat přemýšlet nad vší negativitou a veškerými malichernostmi, na které máme tendenci si stěžovat... pokusit se žít okamžikem.
Posílám i tobě trochu toho štěstí a upřímné radosti!
All the love, Vanes
Omagash! najradšej by som bola s tebou. Ďalší super duper článok,ktorý rozjasní deň (noc) :D.
OdpovědětVymazatĎakujem.
S láskou verná fanúšička, Sia ♥
Ty jsi tak skvělá!! <3 Vím, že to všechno čteš, ale když přidáš ještě komentář jsem uplně happy! Děkuju :)
Vymazatpořádně si nedokážu představit atmosferu koncertu, protože jsem ještě na takovém větším nikdy nebyla, ale podle tvého vyprávění to musí byt perfektní přímo úžasný pocit, asi se začnu koukat po nějakých koncertech do budoucna :)
OdpovědětVymazathttp://carolinnemach.blogspot.cz/
Jestli ti nevadí davy lidí, tak to určitě zkus! Občas je to zatraceně nepohodlný, ale za zážitky to stojí :) Teď zrovna bylo v ČR hodně známých i méně známých zpěváků/zpěvaček/skupin, tak snad to tak půjde dál :D A děkuju za komentář! :)
Vymazat